|
|
Procesy řídící sympatrickou koexistenci di- a tetraploidního cytotypu v primární kontaktní zóně chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.)
Hanzl, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Intenzivní cytotypový screening v primární kontaktní zóně cytotypů Knautia arvensis na hadcovém tělese u Mariánských Lázní odhalil značnou převahu tetraploidů (81 % subpopulací) nad zástupci mateřské diploidní rasy. Objeveno bylo rovněž jedenáct cytotypově smíšených subpopulací, ve kterých se di- i tetraploidní rostliny vyskytovaly v bezprostřední prostorové blízkosti. Cytometrická analýza téměř 5 tis. jedinců vedla i k zaznamenání dvou extrémně vzácných minoritních cytotypů (3x, 6x). Vegetační analýzy provedené na dvou prostorových škálách neprokázaly, že by se diploidní a tetraploidní rostliny lišily svými stanovištními požadavky. Na nejmenších prostorových škálách však výskyt cytotypů koreloval s mikrostanovištními podmínkami. Rozmístění jedinců obou cytotypů ve smíšených subpopulacích nebylo náhodné. Nápadná byla především tvorba cytotypově uniformních shluků a negativní prostorové korelace mezi diploidními a tetraploidními jedinci. Ve studovaných smíšených subpopulacích se přítomné diploidní a tetraploidní rostliny prokazatelně lišily poměrným zastoupením jedinců z různých kategorií životního cyklu. V subpopulacích obou cytotypů značně převládalo vegetativní rozmnožování, pohlavní cestou vznikalo v průměru pouze 7 % z nových rostlin. Srovnání cytotypů přímo in situ ve smíšených subpopulacích...
|
|
|
Využití azbestu, sanace zamořených prostor a riziko vlivu na lidský organizmus
Štípek, Radek ; Bendl, Jiří (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Práce se zabývá způsoby využívání azbestových minerálů, metodami bezpečného odstraňování azbestové zátěže a onemocněními vyvolanými expozicí azbestovým vláknům, z nichž nejnebezpečnější je krokydolit. Pozornost je věnována jejich fyzikálně-chemickým a strukturním vlastnostem, třídění, a vysvětlení procesů jejich vzniku s uvedením oblastí výskytu v České republice i ve světě. Je popsána historie využívání azbestů od starověku po 20. století, včetně hmotnostní bilance azbestu spotřebovaného v technosféře, která za posledních sto let činí téměř 194 mil. tun. Dále se zaměřuje na stavební protipožární, izolační materiály a další výrobky s různým obsahem azbestu, jichž je ve světě celkem evidováno přes 3000 a na charakteristiku materiálů nahrazujících azbest, jako např. keramická, skleněná a uhlíková vlákna, aramidy, wollastonit, vermikulit a perlit. Popisuje metody stanovení azbestových vláken v ovzduší, vodě a půdě a kompletní průběh sanace zamořených objektů. Azbestová vlákna představují riziko pro lidské zdraví v podobě azbestózy, diagnostikované poprvé roku 1900, pleurální hyalinózy, karcinomu plic a mezoteliomu pleury, u nichž první důkazy spojitosti s expozicí azbestu pochází z roku 1955 a na jejichž základě jsou dle Mezinárodního úřadu pro výzkum rakoviny (IARC) všechny druhy azbestu...
|
|
|
Population dynamics of Minuartia smejkalii
Hrušková, Karolína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Hadcové oblasti tvoří v krajině významné ostrůvky se specifickými chemickými vlastnostmi. Na území České republiky nalezneme jen málo oblastí s hadcovým podložím a vegetací, která se na tomto specifickém podloží vyskytuje. Nejvýznamnější vlastností, kterou se hadce odlišují od okolních hornin, je vysoký obsah hořčíku a jiných těžkých kovů. Vzhledem k této vlastnosti je hadcová hornina pro většinu rostlin toxická a znemožňuje jim zde jejich výskyt. Současně tato vlastnost přispívá ke vzniku hadcových specialistů, kteří hadcové podloží naopak vyhledávají. Zvýšené nároky na přežívání a výskyt rostlin vedou ke vzniku endemických druhů obligátně specializovaných na tato stanoviště. Jedním z předních hadcových specialistů s endemickým výskytem v České republice je kuřička hadcová (Minuartia smejkalii). V současné době jsou hadcové lokality ohrožovány postupným zarůstáním lokalit, nedostatečným či špatným managementem lokalit, překrýváním hadcových výchozů nadbytečným opadem a humusovou vrstvou a v poslední řadě i fragmentací a zmenšováním lokalit v důsledku antropogenních aktivit. Společně se zanikajícími lokalitami tak z krajiny mizí i hadcový specialisté, kterým je i již výše zmíněná kuřička hadcová. Cílem této diplomové práce bylo provést důkladný monitoring lokalit s výskytem tohoto druhu, sběr...
|
|
|
Využití azbestu, sanace zamořených prostor a riziko vlivu na lidský organizmus
Štípek, Radek ; Bendl, Jiří (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Práce se zabývá způsoby využívání azbestových minerálů, metodami bezpečného odstraňování azbestové zátěže a onemocněními vyvolanými expozicí azbestovým vláknům, z nichž nejnebezpečnější je krokydolit. Pozornost je věnována jejich fyzikálně-chemickým a strukturním vlastnostem, třídění, a vysvětlení procesů jejich vzniku s uvedením oblastí výskytu v České republice i ve světě. Je popsána historie využívání azbestů od starověku po 20. století, včetně hmotnostní bilance azbestu spotřebovaného v technosféře, která za posledních sto let činí téměř 194 mil. tun. Dále se zaměřuje na stavební protipožární, izolační materiály a další výrobky s různým obsahem azbestu, jichž je ve světě celkem evidováno přes 3000 a na charakteristiku materiálů nahrazujících azbest, jako např. keramická, skleněná a uhlíková vlákna, aramidy, wollastonit, vermikulit a perlit. Popisuje metody stanovení azbestových vláken v ovzduší, vodě a půdě a kompletní průběh sanace zamořených objektů. Azbestová vlákna představují riziko pro lidské zdraví v podobě azbestózy, diagnostikované poprvé roku 1900, pleurální hyalinózy, karcinomu plic a mezoteliomu pleury, u nichž první důkazy spojitosti s expozicí azbestu pochází z roku 1955 a na jejichž základě jsou dle Mezinárodního úřadu pro výzkum rakoviny (IARC) všechny druhy azbestu...
|
|
|
Procesy řídící sympatrickou koexistenci di- a tetraploidního cytotypu v primární kontaktní zóně chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.)
Hanzl, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Intenzivní cytotypový screening v primární kontaktní zóně cytotypů Knautia arvensis na hadcovém tělese u Mariánských Lázní odhalil značnou převahu tetraploidů (81 % subpopulací) nad zástupci mateřské diploidní rasy. Objeveno bylo rovněž jedenáct cytotypově smíšených subpopulací, ve kterých se di- i tetraploidní rostliny vyskytovaly v bezprostřední prostorové blízkosti. Cytometrická analýza téměř 5 tis. jedinců vedla i k zaznamenání dvou extrémně vzácných minoritních cytotypů (3x, 6x). Vegetační analýzy provedené na dvou prostorových škálách neprokázaly, že by se diploidní a tetraploidní rostliny lišily svými stanovištními požadavky. Na nejmenších prostorových škálách však výskyt cytotypů koreloval s mikrostanovištními podmínkami. Rozmístění jedinců obou cytotypů ve smíšených subpopulacích nebylo náhodné. Nápadná byla především tvorba cytotypově uniformních shluků a negativní prostorové korelace mezi diploidními a tetraploidními jedinci. Ve studovaných smíšených subpopulacích se přítomné diploidní a tetraploidní rostliny prokazatelně lišily poměrným zastoupením jedinců z různých kategorií životního cyklu. V subpopulacích obou cytotypů značně převládalo vegetativní rozmnožování, pohlavní cestou vznikalo v průměru pouze 7 % z nových rostlin. Srovnání cytotypů přímo in situ ve smíšených subpopulacích...
|
host ::
RSS.